ZRUČ NAD SÁZAVOU
Město ve středních Čechách v Hornosázavské pahorkatině na Sázavě, asi 15 km severovýchodně od Vlašimi, 4.898 obyvatel (2005).
Evangelický sbor ve Zruči nad Sázavou vznikl po první světové válce z přestupového hnutí. V roce 1918 byla ve městě zřízena kazatelská stanice sboru ČCE v Opatovicích, která byla roku 1923 přefařena ke sboru v Kutné Hoře. V roce 1931 kazatelská stanice získala vlastního vikáře[1] a v roce 1946 se stala farním sborem.
Kazatelská stanice si v letech 1935–6 nákladem 165.000 Kč postavila v Zahradní ulici (č. 189) modlitebnu s bytem duchovního, která byla slavnostně posvěcena 6. července 1936.[2] Jde o obdélnou moderní stavbu s vysokou sedlovou střechou a malou věžicí nad vstupním průčelím, jejíž projekt zpracoval Bohumil Kozák a realizoval stavitel František Špringer z Kutné Hory. V přízemí je umístěna modlitebna a v patře byt faráře.
Při zřízení sboru k němu byly přefařeny kazatelské stanice Kácov (ustavená sborem v Soběhrdech v roce 1902 a asi roku 1937 přefařená ke Kutné Hoře), Ledeč nad Sázavou (založená v roce 1921 sborem v Opatovicích) a Zbraslavice (zřízená sborem v Kutné Hoře v roce 1943). Nově byly ustaveny kazatelské stanice v Ratajích nad Sázavou a ve Světlé nad Sázavou. S výjimkou Ledče nad Sázavou všechny tyto kazatelské stanice zanikly v období socialismu, většinou v osmdesátých letech 20. století (Kácov až v roce 1994). V roce 1984 naopak byla od sboru v Zásmukách přifařena kazatelská stanice v Uhlířských Janovicích, založená v roce 1913 sborem v Libenicích. V Ledči a v Uhlířských Janovicích se dnes bohoslužby konají čtrnáctidenně.
Fotografie sborového domu ČB 1936: 190.
UHLÍŘSKÉ JANOVICE
Město ve středních Čechách v Hornosázavské pahorkatině, asi 15 km jihozápadně od Kutné Hory, 3.103 obyvatel (2000).
Evangelický sbor v Uhlířských Janovicích vznikl na sklonku 19. století v důsledku urbanizace a hned se začal domáhat samostatnosti,[3] ovšem neúspěšně. Kazatelská stanice reformovaného sboru v Libenicích zde byla zřízena až v roce 1913. Spolu s mateřským sborem kazatelská stanice vstoupila po vzniku Československa do ČCE a v roce 1956 byla přefařena k nově ustavenému sboru v Zásmukách, v roce 1984 pak ke sboru ve Zruči nad Sázavou. V současnosti se bohoslužby v Uhlířských Janovicích konají dvakrát měsíčně.
Formálně ještě
neustavený sbor v roce 1903 za 1.000 K výhodně koupil stavební pozemek
nedaleko náměstí,[4] na němž byla v letech
1910–11 vybudována přízemní modlitebna,[5]
posvěcená 28. září 1911.[6]
Stavba historizujícího domku s malou vížkou stála 18.000 K. Po roce 2000
byla modlitebna opravena, oprava však nezahrnula přilehlý byt.5
5 V roce 2001 budova prodána soukromníkovi. Bohoslužby se konají v budově bývalé synagogy v dolním rohu náměstí střídavě s Československou církví husitskou, která tuto budovu vlastní.
LEDEČ NAD SÁZAVOU
Město v jihovýchodních Čechách v Křemešnické vrchovině, asi 25 km západně od Havlíčkova Brodu, 5.937 obyvatel (2005).
Kazatelská stanice českobratrského evangelického sboru v Opatovicích byla v Ledči nad Sázavou založena v roce 1921 z přestupového hnutí po první světové válce. V roce 1946 se stala součástí nově ustaveného sboru ve Zruči nad Sázavou, v současnosti se bohoslužby v Ledči konají dvakrát měsíčně. Jako modlitebna je užíván Husův sbor CČS(H), tradicionalistická moderní stavba s věží od architekta J. Svobody z let 1927–28 (v Koželužské ulici).