ZRUČ NAD SÁZAVOU

( z dějin sboru )

I. Památník Českobratrské církve evangelické, Kalich, Praha 1924

Farní sbor Opatovice - v závěru na str. 278 :

Sbor (Opatovice) má 1487 duší, filiální sbory ve Smrdově (dnes Sázavka) a v Čihošti a kazatelské stanice v Ledči (od 1921) a ve Zruči. Bohoslužby se konají ve stanicích čtyřikrát do roka v Čihošti a ve Smrdově, v Ledči a Zruči dle potřeby. Ráz služeb Božích jest luterský. Přístupy byly za starých dob řídké. V letech 1919 až 1922 přistoupilo celkem 291, odstoupilo 34 osob. . . .

II. Církev v proměnách času (1918-1968), Kalich 1969

Zruč nad Sázavou, Zahradní 189, okres : Kutná Hora, seniorát : horácký

Po první světové válce se v ryze katolickém kraji kolem Zruče nad Sázavou přihlásilo k naší církvi asi 250 duší a tak mohlo dojít k ustavení kazatelské stanice ve Zruči. Nesla výrazné znaky přestupového prostředí, nadšení pro „českou národní církev“, podnikavost laiků, rozlehlost diaspory, ale často také neporozumění podstatě církve a biblického, reformačního dědictví. V roce 1923 byla kazatelská stanice pro snazší dostupnost přefařena od mateřského sboru v Opatovicích ke sboru v Kutné Hoře, jehož farář Viktor Szalatnay o zručskou oblast obětavě pečoval. Od té doby byly konány pravidelné bohoslužby v pronajatých sálech a zvolen výbor, jehož předsedou se stal br. Antonín Smítka (nikoli, ale Jan Adrian). V r. 1936 byla Szalatnayovým úsilím, za pomoci švýcarských a amerických přátel, postavena modlitebna s farním bytem za 165.000 Kč. Prvním samostatným pracovníkem pro Zruč byl vikář Antonín Stanislav (1938), po něm Gustav Ad. Říčan (1938-1939), Oldřich Vraný (1939-1942), Josef Kovář (1943-1947). V době 2. světové války se do Zruče přistěhovala řada evangelíků z Valašska; jako pracovníci v nově založeném (1939) Baťovském závodě na obuv.

Roku 1946 byla Zruč prohlášena samostatným farním sborem a dosavadní vikář zvolen farářem. Jeho nástupce vikář Jaroslav Soběslavský (1947-1948) obstarával ještě posázavskou diasporní oblast opatovického sboru, jejíž kazatelské stanice Ledeč a Světlá nad Sázavou byly posléze připojeny ke Zruči.

Později pod zesíleným vnějším tlakem vyšla najevo poměrná chatrnost duchovních kořenů přestupového sboru, část členů opouští církev nebo se jí opatrně straní. Živé jádro sboru je však mladými kazateli Jaroslavem N. Ondrou (1948-1955) a Alfrédem Kocábem (1955-1960) vedeno k rozeznání aktivního poslání církve uprostřed světa a k rozhodnému vyznavačskému křesťanství. Svým netradičním, diasporním rázem má zručský sbor příležitost stát se zkušebním územím církve vyslané do světa, jemuž je evangelium cizí. Pomocí tu je bratrská soudržnost, pro zručské společenství od počátku typická.

Početně je práce sboru nevelká - jeho 376 členů je rozptýleno ve více než 200 obcích Posázaví v délce padesáti kilometrů. Sbor má čtyři kazatelské stanice: Kácov, Ledeč nad Sázavou, Zbraslavice a Světlá nad Sázavou. V letech 1960-1968 zde pastýřsky působil farář Ctirad Novák. Když byl povolán do sboru v Kutné Hoře, byla roku 1968 ve Zruči ordinována za kazatelku a převzala správu sboru jeho žena Miluše Nováková. Kurátorem po zesnulém Antonínu Smítkovi a Aloisu Studničkovi je František Marek.

(kurzivou doplněno 4.7.2006 - jf)

III. Církev v proměnách času (1969-1999), Kalich 2002

285 22 Zruč nad Sázavou, Zahradní 189, o. Kutná Hora, seniorát Poděbradský

rok založení: 1946 (po 1918 kz sboru Opatovice, od 1923 kz sboru Kutná Hora

počet členů : 1918 - 0, 1930 - (kz 250), 1965 - 415, 1998 - 143; počet obcí: 99

kazatelské stanice (kz) : Ledeč nad Sázavou (založena 1922), Uhlířské Janovice (od 1901, sborový dům 1911); dříve Světlá nad Sázavou, Rataje, Zbraslavice

Zručský sbor byl kazatelskou službou spravován v letech 1968-1981 vikářkou Miluší Novákovou, manželkou kutnohorského faráře, který ve Zruči působil před ní. Nato administrován z farního sboru v Českém Brodě vikářem J.P.Štorkem do r. 1983. Od roku 1984 vykonával kazatelskou službu vikář Daniel Menšík do 31.8.1997, poslední 3 roky na poloviční úvazek. Od 1.9.1997 administruje sbor farář Jaroslav Fér z Kutné Hory.

Od roku 1984 ustala kazatelská činnost v Ratajích nad Sázavou a ve Zbraslavicích, naopak byla tehdy přifařena kazatelská stanice Uhlířské Janovice od sboru v Zásmukách. V roce 1994 ustala i kazatelská činnost v Kácově, resp. v Chochole-Tichonicích. V roce 1997 již převládají ve Zruči čtené bohoslužby. Proto staršovstvo jednalo o restrukturalizaci sboru. Porozumění bylo na straně sborů Kutná Hora a Kolín.Vše ztroskotalo na restrukturalizaci kazatelské stanice Ledeč nad Sázavou ke sboru v Opatovicích.

Existence zručského sboru se rok od roku opírá o obětavost podstatně nižšího počtu členů, než uvádí církevní ident. Po roce 1990 se ustálila na počtu cca 40 členů sboru a ještě nižší počet členů se účastní shromáždění ve sboru.

Kurátoři po roce 1968 : František Marek, Vojtěch Pešek, František Pospíšil a od roku 1987 opět Vojtěch Pešek. Po jeho rezignaci zvolen v květnu 2005 Jiří Kratochvíl.

Budovy : Fara ve Zruči nad Sázavou je od 1.9.1997 již několikrát dle smluv v pronájmu. Modlitebna s kanceláří a bytovou jednotkou v kz Uhlířské Janovice má v havarijním stavu rozvod vody, elektrickou instalaci a celou bytovou jednotku. Na jaře 2001 sbor celý objekt i se zahradou prodává a bohoslužby se konají v bývalé synagoze u náměstí, kterou právě tehdy Církev československá husitská zrenovovala. V Ledči nad Sázavou jsou bohoslužby obdobně v kostele CČSH.

Vojtěch Pešek (kurzivou doplněno 4.7.2006 - jf)